O osmáčcích

Říše:

Živočichové (Animalia)
Kmen: Strunatci (Chordata)
Podkmen: Obratlovci (Vertebrata)
Třída: Savci (Mammalia)
Podtřída: Živorodí (Theria)
Nadřád: Placentálové (Eutheria)
Řád: Hlodavci (Rodentia)
Podřád: dříve Morčatovci (Caviomorpha)
dnes Dikobrazočelistní (Hystricognatha)
Nadčeleď: Octodontoidea
Čeleď: Osmákovití (Octodontidae)
Podčeleď: Octodontinae
Tribus: Octodontini
Rod: Osmák (Octodon)
Druh: Osmák degu (Octodon degus)

 

Základní biologické hodnoty osmáků

 

Tělesná hmotnost v dospělosti:

cca. 180 – 300g (březí samičky až 350g)

Hmotnost při narození:

14 - 20g

Tělesná teplota:

38 - 39,5 °C

Průměrná délka života v zajetí:
Prům. délka života ve volné přírodě:

4 – 6 let (v Německu se dokonce jeden dožil 12 roků)
50% 1 rok, 1% 3 roky

Délka těla:

hlava a tělo cca. 15 cm
ocásek cca. 12 cm

Tělesná dospělost:

kolem 1 roku věku

Pohlavní dospělost:

samičky od 6ti týdnů
samečci od 3 měsíců

Tělesná dospělost:

8 – 10 měsíců

Délka pohlavního cyklu:

18 – 25dní

Ideální věk pro první zabřeznutí:

6 měsíců

Doba březosti:

86 - 94 dní

Počet mláďat:

1 – 12 (průměrně 4-5)

Doba kojení:

4 – 6 týdnů (velké a tudíž slabší vrhy bývají kojeny déle)

Doba odstavu:

6-8 týdnů

Počet bradavek:

4 páry

Počet chromozomů:

58

Zubní vzorec:

spodní a horní čelist: 1-0-1-3 (20 zubů)

 

Osmáci degu pochází z Chile v Jižní Americe, kde obývají suché a vegetačně chudé horské, stepní a pobřežní oblasti na severu a ve středu země. V létě je tu horko a sucho a v zimě chladno a deštivo.

Ve své domovině se vyskytují hojně až do výšky 1200 m.n.m. a jsou považováni za škůdce, protože dokáží zemědělcům způsobit velké škody. Ovšem zemědělské plodiny nejsou pro osmáky ve větší míře coby potrava vůbec zdravé a v posledních letech začíná sílit přesvědčení, že by to mohl být důvod, proč u volně žijících osmáků stoupl počet onemocnění.
V přírodě si vyhrábávají nory, ve kterých nesmí chybět hnízdo (které je se svými 20cm v průměru nejmenší z celého komplexu), zásobárna a záchod. Občas se taky nastěhují do opuštěných nor po činčilách a kururech. Osmáčí rodinka může mít postavených i víc nor, přečemž každá má jeden hlavní a několik bočních vchodů. Pro maskování vchodů využívaji různé štěrbiny, pukliny, husté křoví a skalky.

Žijí v rodinách, které mají 3-10 členů. Několik rodin pohromadě tvoří kolonii, která může čítat až 200 osmáků. Jsou to proto velmi sociální zvířata, která hodně času tráví vzájemným si probíraním kožíšku, čištěním a komunikaci mezi sebou navzájem.
Jednu rodinu tvoří sameček, 2-3 samičky a jejich mláďata, která si s dosažením pohlavní dospělosti odcházejí založit vlastní rodiny. Každá rodina si hlídá svoje teritorium. Uprostřed jejího území si sameček postaví kopeček z větviček, listí, kamínků, hlíny a celkově všeho, co je po ruce, a na tom kopečku pak drží stráž, přičemž platí pravidlo "čím vyšší hiearchické postavení v kolonii sameček má, tím je kopeček vyšší". Pokud je kopeček zničen, ztrácí osmák své postavení a musí si ho vybojovat zpět. Protože jsou osmáci velmi častou kořistí predátorů, snaží se ohrožení svého života eliminovat tím, že se pasou v okruhu maximálně 5 metrů od vchodu do nory. Pokud hlídkující sameček zaznamená nějaké nebezpečí, začne velice pronikavě a ostře pískat, čímž varuje celou kolonii a osmáci se utíkají schovat do nejbližší nory.
Kromě toho, že si osmáci svoje území hlídají, tak si ho i značkují močí. Moč osmáků odráží ultrafialové světlo, a tak svoje značky můžou osmáci nejenom cítit, ale i vidět. V blízkosti vchodů do nor bývají umístěna koupaliště z písku, v kterém se osmáci koupou. Dělají to jednak kvůli zlepšení izolačních vlastností srsti, ale také kvůli tomu, aby si na sobě udrželi rodinný pach (proto také osmáci do písku čurají). Když území rodiny navštíví cizí osmák, jde se vykoupat do rodinného koupaliště. Tím na něm ulpí rodinný pach a osmáčí rodinka ho snáze přijme mezi sebe. Na jednom hektaru může žít 80-300 zvířat, starší prameny dokonce uvádí až 1000 osmáků na hektar.

Osmák je zvíře s denní aktivitou, ale protože je v jeho vlasti přes den horko, tak se většina jeho aktivit přesouvá do časných ranních nebo pozdních odpoledních hodin.

Živí se listím, trávou, bylinkami, semeny a v omezené míře také kůrou a kořínky.

Ve volné přírodě se nedožije ani jednoho roku věku téměř polovina osmáků a jen asi 1% je starší než 2 roky. V zajetí se dožívají vyššího věku, průměrně asi 4 - 6 (některé prameny uvádějí 5 – 8) let – hodně záleží na správné výživě, počtu březostí a zdravotním stavu.