Bydlení a ochočování

Klec:  Klec na činčilu by měla být veliká minimálně 100 x 50 x 50 cm, ale platí čím větší, tím lepší. Vhodné jsou vyšší klece se dřevěnými patry, protože činčily rády skáčí. Je také možné použít voliéru na větší ptáky, 
klec si sám zhotovit například ze skříně, či si ji nechat zhotovit na zakázku. Mříž by měla být pozinkovaná, aby ji činčila neohlodala. Spodní díl klece by nejlépe měl být kovový, použitelný je ale i plastový, nebude-li mít činčila možnost jej ohlodat. Dvířka do klece by měla být dostatečně veliká, aby se jimi do klece dala vložit koupelna, nebo domek na spaní. Klec by měla být umístěna na klidném místě u stěny, aby měla činčila během dne dostatek klidu a nebyla rušena při spánku. Neměla by být v průvanu, u topení, ani na  přímém slunci. Teplota v místnosti by neměla stoupnout nad 25 stupňů a vlhkost vzduchu by neměla stoupnout nad 70%.

Domek na spaní:  Nejvhodnější je uzavřený domek s jedním vstupním otvorem, aby měla činčila soukromí a přes den svůj potřebný klid. Měl by být ze dřeva. Překližka není příliš vhodná, protože se láme naostré třísky a činčila by se při jejím okusování mohla poranit.

Napáječka:  Vhodné jsou plastové napáječky s kovovým náustkem a s kuličkou, zavěšené zvenku klece, aby činčila nemohla plast okusovat.

Seník:  Nejlepší jsou kovové jesličky, ve kterých činčila seno tolik neznečistí.

Krmítko:  Chceme-li mít krmítko na zemi, mělo by být dost těžké ( keramické, či hliněné ), aby jej činčila při pobíhání nepřevrátila. Také je možné koupit nerezové závěsné krmítko.

Koupelna:  Vhodná je hliněná, nebo keramická nádoba a také například skleněné kulaté akvárium. Činčila by měla mít koupelnu se speciálním pískem k dispozici nejlépe každý den na cca 30 minut. Nikdy činčily nekoupejte ve vodě !!!

Podestýlka:  Vhodné jsou hobliny, kukuřičná podestýlka, nebo dřevěné granulované podestýlky. Chováme-li jednu činčilu, měla by se podestýlka v kleci měnit asi tak jednou týdně ( podle potřeby ).

Hračky :  Oblíbené jsou ruličky od toaletního papíru; závěsné hračky, které mohou činčily ohlodávat; tunely z Ytongu jsou perfektní na skovávání a různé hamaky a závěsné pelíšky na odpočívání.Také by činčila měla mít v kleci k dispozici větve na okusování. Měly by být bukové, vrbové, lískové, smrkové a   nebo z postřikem neošetřených stromů. 

Přepravka :  Je nutná pro přenos k veterináři v připadě nějakých obtíží, a také na umístění zvířátka během čištění                   klece, není-li ještě dostatečně ochočené, aby mohlo být během úklidu volně puštěné. 

 

Nelekněte se toho, když Vám činčila automaticky sama nepřiběhne, když si ji přivezete ze zverimexu či z nějakého chovu. Je to zcela normální chování, neboť činčila je velmi energické a všetečné zvířátko. Většinu času bude trávit tím, že bude po svém vypuštění ven okamžitě prozkoumávat nový svět. Nechejte ji uzavřenou v kleci, z toho důvodu, aby si na vás zvykla.

  • Vstrčte dovnitř ruku a tak podnítíte činčilu, aby po ní lezla a prozkoumávala tuhle novou "větev ze stromu". Je-li to třeba, můžete si položit do dlaně rozinku tak, aby se k ní činčila dostala pouze šplháním po vaší ruce. Po několika dnech by zvířátko na Vaší ruce mělo být docela spokojené.
  • Pak otevřete klec a stimulujte je, aby lozila po Vašich ramenech.
  •  Odměňte ji jednou nebo dvěma rozinkami.
  • Po nějaké době můžete vzít rozinku do rtů a krmit činčilu takto.
  • Tím pomůžete zvířátku přemoci strach před "tou velkou věcí, která se ke mě přibližuje a mluví".
  • Pamatujte na to, že činčila obvykle není mazlivé zvířátko. Je příliš energická na to, aby vydržela sedět na klíně více než několik vteřin. Nicméně, jakmile si jednou zvykne na člověka, bude k Vám přicházet, lozit a běhat po Vás.
  • Nejlepší je, když si po vypuštění činčily sednete na podlahu a tak s Vámi bude mít větší kontakt.
  • Obecně platí, že čím mladší zvířátko koupíte, tím snadněji je pak ochočíte. Dospělí jedinci si na vás budou zvykat déle. Také je možné činčilu nechat tak půl dne nebo o něco málo déle vyhladovět a pak ji krmit pouze z dlaně. (několikrát denně vstrčit ruku s krmivem do klece, později to zkusit, když je vypuštěná venku).Když má trochu hlad, je mnohem "přítulnější".
  • Chce to jen čas a trpělivost. Je však třeba dávat pozor, aby se nezašlo až do krajnosti a zvířátko se netrápilo hlady. Pokud ji trochu sledujete, už  jste si jistě udělali představu, kolik toho za den zbaští.